Archiv rubriky: » Stopy řádu v historii

Stopy řádu v historii

Wien, Österreichische Nationalbibliothek Codex 2352, folio 34r (circa 1392)
Wien, Österreichische Nationalbibliothek
Codex 2352, folio 34r
(circa 1392)
Koncem roku 1480 získalo poddanské město Český Krumlov potvrzení, že může užívat erb. Není jasné, jak erb vypadal, zda tak jako na pečeti z poloviny 15. století nebo jako vyobrazení v knize opisů privilegií z roku 1593, kde je ve štítě nad městskou hradbou rožmberská růže ovinutá stříbrnou točenicí. Zde se dostáváme k problému jak tuto točenici v erbu poddanského města vysvětlit. Nabízí se tvrzení, že některý z Rožmberků žijících v druhé polovině 15. století byl členem řádu a tuto poctu nechal vtělit i do erbu svého sídelního města. Druhá možnost nabízí variantu, že točenice je symbolem panovníka, ale pak nelze vysvětlit absenci jiného královského symbolu, např. lva, nebo monogramu apod.
Koncem roku 1480 získalo poddanské město Český Krumlov potvrzení, že může užívat erb. Není jasné, jak erb vypadal, zda tak jako na pečeti z poloviny 15. století nebo jako vyobrazení v knize opisů privilegií z roku 1593, kde je ve štítě nad městskou hradbou rožmberská růže ovinutá stříbrnou točenicí.
Zde se dostáváme k problému jak tuto točenici v erbu poddanského města vysvětlit. Nabízí se tvrzení, že některý z Rožmberků žijících v druhé polovině 15. století byl členem řádu a tuto poctu nechal vtělit i do erbu svého sídelního města. Druhá možnost nabízí variantu, že točenice je symbolem panovníka, ale pak nelze vysvětlit absenci jiného královského symbolu, např. lva, nebo monogramu apod.

bez-nazvu

4011935-2
Řádový rytíř po reorganizaci řádu.
14479581_10207267748835284_3898740009422572192_n
Řádová insignie po reorganizaci řádu
tocenice
Řádový rytíř s točenicí pod kolenem (Kaple sv. Václava)
Nejvýznamnějším členem rodu na přelomu 15. a 16. století byl bezesporu Petr IV. z Rožmberka, zemský hejtman, za jehož vlády bylo roku 1500 potvrzeno Vladislavským zřízením zemským výsadní postavení rodu Rožmberků mezi českou šlechtou. Rovněž je možno spekulovat o Oldřichovi II. z Rožmberka, dědovi předešlého, který byl též rytířem Dračího řádu krále Zikmunda. A protože i Vilém Zajíc byl členem Dračího řádu není od věci domnívat se, že i Oldřich z Rožmberka mohl být jeho řádový spolubratr. Kromě těchto dvou významných českých pánů konce 14. a počátku 15. století byli členy Dračího řádu i další příslušníci českého panstva, např. Puota von Eulenburg (Půta z Ilburka, loketský hradní kapitán, purkrabí a zástavní pán), Hinko von Rotenberg, Johann von Duba (Jan z Dubé) a Alsso von Sternberg (Aleš Holický ze Šterneberka). Ve státním okresním archivu v České Lípě je pod číslem 20293 (41/351) uložena pečeť hejtmana Konráda Kvala, která je datována do roku 1410 a je značně poškozená. Na pečeti je gotický štít s křídlem a okolo něj je něco co by mohlo připomínat značně neumělou točenici.
Nejvýznamnějším členem rodu na přelomu 15. a 16. století byl bezesporu Petr IV. z Rožmberka, zemský hejtman, za jehož vlády bylo roku 1500 potvrzeno Vladislavským zřízením zemským výsadní postavení rodu Rožmberků mezi českou šlechtou.
Rovněž je možno spekulovat o Oldřichovi II. z Rožmberka, dědovi předešlého, který byl též rytířem Dračího řádu krále Zikmunda. A protože i Vilém Zajíc byl členem Dračího řádu není od věci domnívat se, že i Oldřich z Rožmberka mohl být jeho řádový spolubratr.
Kromě těchto dvou významných českých pánů konce 14. a počátku 15. století byli členy Dračího řádu i další příslušníci českého panstva, např. Puota von Eulenburg (Půta z Ilburka, loketský hradní kapitán, purkrabí a zástavní pán), Hinko von Rotenberg, Johann von Duba (Jan z Dubé) a Alsso von Sternberg (Aleš Holický ze Šterneberka).
Ve státním okresním archivu v České Lípě je pod číslem 20293 (41/351) uložena pečeť hejtmana Konráda Kvala, která je datována do roku 1410 a je značně poškozená. Na pečeti je gotický štít s křídlem a okolo něj je něco co by mohlo připomínat značně neumělou točenici.
Pečeť Viléma Zajíce z Házmburka.
Pečeť Viléma Zajíce z Házmburka.
Na pečeti, kterou Vilém Zajíc užíval pravděpodobně po roce 1400, vidíme jak rytíř Řádu českého krále zv. Točenice svůj čtvrcený štít s kančími hlavami a zajíci obkroužil točenicí stejně jako to dělají v Anglii posledních cca 550 let rytíři Řádu Podvazku.
Na pečeti, kterou Vilém Zajíc užíval pravděpodobně po roce 1400, vidíme jak rytíř Řádu českého krále zv. Točenice svůj čtvrcený štít s kančími hlavami a zajíci obkroužil točenicí stejně jako to dělají v Anglii posledních cca 550 let rytíři Řádu Podvazku.
V roce 1395 Gian Galeazzo Visconti získal od římského krále Václava IV. titul vévody Milánského, s touto poctou souviselo i udělení řádu Točenice, který je vyobrazen na některých erbech souvisejících s rodinou Visconto a Sforza.
V roce 1395 Gian Galeazzo Visconti získal od římského krále Václava IV. titul vévody Milánského, s touto poctou souviselo i udělení řádu Točenice, který je vyobrazen na některých erbech souvisejících s rodinou Visconto a Sforza.
rakouský vévoda resp. arcivévoda Ernst zv. Železný, pocházející z mladší štýrské větve habsburského rodu má své pohřební roucho (kolem roku 1420, +1424) pokryto vyšitými symboly řádu točenice stejnými jaké užíval král Václav IV.
rakouský vévoda resp. arcivévoda Ernst zv. Železný, pocházející z mladší štýrské větve habsburského rodu má své pohřební roucho (kolem roku 1420, +1424) pokryto vyšitými symboly řádu točenice stejnými jaké užíval král Václav IV.
v milánské knihovně Biblioteca Trivulziana je uložen rukopis Codex č. 1390 na jehož 2 a 3 tabuli jsou vyobrazeny erby a řády patřící členům rodu Visconti a Sforza, třetí obrázek na tabuli 3 představuje červený štít se stříbrnou točenicí a je indentifikován jako císařský klenot (Imperialis diuixia ...), který získal poslední milánský vévoda z rodu Visconti Filippo Maria I. (+1447)
v milánské knihovně Biblioteca Trivulziana je uložen rukopis Codex č. 1390 na jehož 2 a 3 tabuli jsou vyobrazeny erby a řády patřící členům rodu Visconti a Sforza, třetí obrázek na tabuli 3 představuje červený štít se stříbrnou točenicí a je indentifikován jako císařský klenot (Imperialis diuixia …), který získal poslední milánský vévoda z rodu Visconti Filippo Maria I. (+1447)
Každý rytířský řád musí mít svého duchovního správce, který se staral o náboženské vyžití jednotlivých členů a vedl slavnosti při každoročních zasedáních řádové kapituly. U Řádu Podvazku je pověřen duchovní správou řádový prelát biskup z Winchesteru jemuž jsou k ruce další duchovní.
Každý rytířský řád musí mít svého duchovního správce, který se staral o náboženské vyžití jednotlivých členů a vedl slavnosti při každoročních zasedáních řádové kapituly. U Řádu Podvazku je pověřen duchovní správou řádový prelát biskup z Winchesteru jemuž jsou k ruce další duchovní. Řád českého krále zv. Točenice měl rovněž obdobného úředníka neboť rukopis, dnes uložený ve Stamsu, má v borduře prvního folia symbol točenice a patřil litomyšlskému biskupovi Janu Železnému, členovi královské rady. Na úvodním listě vidíme v iniciále klečící postavu donátora před Kristem Trpitelem, po pravé straně pod sebou dva erby identifikující kodex jako knihu biskupa Jana Železného, nahoře erb biskupství litomyšlského – v černém poli zlatý heroldský kříž a pod ním rodový či osobní erb biskupa – štít polcený černo-stříbrně s modrým břevnem. Pod textem vpravo dole je namalována točenice s vloženým jednohlavým orlem, symbol biskupova úřadu v Řádu českého krále zv. Točenice.
104b61fa3d_101918670_o2
Deska z Novoměstské radnice.
Bible Václava IV., detail iluminace. Vytvořena mezi roky 1390–1400
Bible Václava IV., detail iluminace. Vytvořena mezi roky 1390–1400
Bible Václava IV., detail iluminace. Vytvořena mezi roky 1390–1400
Bible Václava IV., detail iluminace. Vytvořena mezi roky 1390–1400
Bible Václava IV., detail iluminace s královskou a císařskou tematikou. Vytvořena mezi roky 1390–1400
Bible Václava IV., detail iluminace s královskou a císařskou tematikou. Vytvořena mezi roky 1390–1400
symbol řádu
symbol řádu

lednacek

90675957304310521954

1148761_849439811754563_4941527227611057247_n (1)
Stan římského krále Václava IV. v rukopise Bellifortis Konráda Kyesera, fol. 85r.
10298115_652431261501113_3337183429518860114_o
kaple sv. Václava v pražské katedrále (západní stěna). Zde pod znaky kurfiřtů vidíme skupinu osob z nichž dvě jsou oblečeny v červeném oděvu a mají na pravé noze, těsně pod kolenem uvázánu točenici
kaple sv. Václava v pražské katedrále (západní stěna). Zde pod znaky kurfiřtů vidíme skupinu osob z nichž dvě jsou oblečeny v červeném oděvu a mají na pravé noze, těsně pod kolenem uvázánu točenici
kaple sv. Václava v pražské katedrále (západní stěna). Zde pod znaky kurfiřtů vidíme skupinu osob z nichž dvě jsou oblečeny v červeném oděvu a mají na pravé noze, těsně pod kolenem uvázánu točenici
10374972_652431331501106_1340702110619535430_n
kaple sv. Václava v pražské katedrále (západní stěna). Zde pod znaky kurfiřtů vidíme skupinu osob z nichž dvě jsou oblečeny v červeném oděvu a mají na pravé noze, těsně pod kolenem uvázánu točenici
kaple sv. Václava v pražské katedrále (západní stěna). Zde pod znaky kurfiřtů vidíme skupinu osob z nichž dvě jsou oblečeny v červeném oděvu a mají na pravé noze, těsně pod kolenem uvázánu točenici
kaple sv. Václava v pražské katedrále (západní stěna). Zde pod znaky kurfiřtů vidíme skupinu osob z nichž dvě jsou oblečeny v červeném oděvu a mají na pravé noze, těsně pod kolenem uvázánu točenici

 

kaple sv. Václava v pražské katedrále (západní stěna). Zde pod znaky kurfiřtů vidíme skupinu osob z nichž dvě jsou oblečeny v červeném oděvu a mají na pravé noze, těsně pod kolenem uvázánu točenici
kaple sv. Václava v pražské katedrále (západní stěna). Zde pod znaky kurfiřtů vidíme skupinu osob z nichž dvě jsou oblečeny v červeném oděvu a mají na pravé noze, těsně pod kolenem uvázánu točenici

 

10384063_855921571106387_3282947358721585568_n
Miniatura modlitební knížky Ladislava Pohrobka s točenicí a iniciálou.
1400774_855923067772904_2867129199541965391_o
Miniatura modlitební knížky Ladislava Pohrobka s točenicí a iniciálou.

he10

zdroj:/ http://heraldikaerby.blog.cz/1510