Historie řádu

Řád českého krále zv. Točenice

U příležitosti svého druhého zasnoubení v předvečer druhého sňatku založil tento zajímavý panovník řád českého krále zv. Točenice k poctě zesnulé první královské manželky a též z úctou ke své druhé nastávající choti. Stalo se tak v Chebu v Sobotu dne 1. 5. roku 1389. Viz. polopostavu sv. Jeremiáše (svátek 1. 5.), jehož hlava je obtočena bílou točenicí na rámu deskového obrazu Madona Ara Coeli. Obdobně postupoval později mladší Václavův bratr, uherský král Zikmund, při založení řádu Draka!

Heslo řádu : Toho bzde toho – volně přeloženo Tak budiž navždy – Amen

Symbolem řádu byla točenice, čili pruh látky, spirálovitě přetočený a natvarovaný do kruhu s uzlem a volnými cípy. Tento symbol přijal král Václav IV. jako své osobní znamení, pravděpodobně se jednalo o roušku sv. Veroniky s obrazem Kristovy tváře, jejíž část získal Karel IV. do své sbírky ostatků. Řád byl udělován králem Zikmundem a jeho zetěm Albrechtem II., ale poté již jeho stopy mizí. Šlo o poměrně volné rytířské bratrstvo, zřejmě inspirovanéPodvazkovým řádem, jehož insignie byla udělována významným osobám a za odměnu, například Mikuláš Garaj jej získal za pomoc při osvobození krále Zikmunda.

Dne 11. 5. roku 1395 byl královskou kanceláří v Praze vyhotoven jmenovací dekret pro milánského vladaře Gian Galeazza Viscontiho. Tento jmenovací dekret udělující titul vévody byl slavnostně předán panem Benešem z Choustníka v Miláně v neděli dne 5. 9. téhož roku o svátku sv. Viktorina mučedníka.

Zlatá točenice přirozeně symbolizuje pomyslnou dráhu slunečního ko-touče po nebeské klenbě mezi krajními body zimního a letního slunovratu, točenicový uzel (modus amorosus) představuje společný bod jarní (Velikonoce) a podzimní (Povýšení sv. Kříže) rovnodennosti na této pomysl-né dráze. Kromě předpokládaného náboženského výjevu Ukřižování Páně (Velký pátek) si pozornosti zaslouží i světecká postava sv. Máří Magdalény, svědkyně Zmrtvýchvstání Páně o Božím hodu velikonočním. V tomto smyslu je možné hovořit o velikonočním třídenní.

Zde je třeba upozornit na nástěnnou malbu kaple sv. Václava v pražské katedrále (západní stěna). Zde pod znaky kurfiřtů vidíme skupinu osob z nichž dvě jsou oblečeny v červeném oděvu a mají na pravé noze, těsně pod kolenem uvázánu točenici – stejně jako v Anglii nosí rytíři podvazek, symbol svého členství v řádu – zde však na noze levé. Ačkoliv pod takto označenými postavami jsou vlevo vidět erby Matouše Děpolta z Lobkowicz, českého velkopřevora řádu sv. Jana Jeruzalémského a jeho rodičů (vládl 1591 až 1621) a vpravo je vidět erb čtvrcený červeno-stříbrně, se zachovanými johanitskými kříži v 1. a 4. poli Druhé a třetí pole jsou již nečitelná, jde tedy o znak asi předcházejícího velkopřevora (Kryštofa z Vartenberka 1578-1590 ). U erbu vel-kopřevora Lobkowicze je vidět, že jeho erb, nápisová páska a erby jeho rodičů jsou přimalovány později, tedy při restaurování a obnově v letech 1612 až 1614.

Rytíř oděný v červený šat zlatě lemovaný má pod pravým kolenem přivázanou snad tmavě zelenou točenici.

Řád českého krále zv. Točenice bezpochyby přečkal husitské bouře, i když dozajista ztratil na své důležitosti a vážnosti. Po smrti Václava IV. se stal jeho suverénem mladší bratr Zikmund a po něm i Albrecht Habsburský a Ladislav Pohrobek.
Není jasné zda Jiří z Poděbrad uplatňoval svá práva suveréna jako český král, ale jeho protivník Matyáš Korvín určitě. Přesto však na malbě Jana Vilímka, kterou vytvořil podle kresby z roku 1504, uložené ve Vídni vidíme portrét krále Jiřího. Panovník má na krku řádový řetěz, který se podobá Hollarově kresbě ze Statutů Řádu Podvazku. Nemáme však žádnou jistotu, že by král Jiří práva suveréna někdy uvedl v život, neboť jeho postavení ve funkci českého krále bylo minimálně z počátku velmi vratké a prakticky celý svůj život bojoval proti pověstech a pomluvám, že je sprostým uzurpátorem.
Protivník Jiřího z Poděbrad a jeho zeť uherský Matyáš Korvín, byl zvolen za českého krále 3. května 1469 v Olomouci. Následně král Matyáš fakticky ovládal Moravu, Slezsko a Lužice. Josef Krása, autor knihy o rukopisech Václava IV. datuje rukopis zv. Ptolemaiův Qudripartitus do druhé poloviny posledního desetiletí 14. století (1395-1400), a to především díky skvostné iluminaci titulního listu rukopisu.
Tato hypotéza by mohla mít reálný základ jen tehdy, připustíme-li, že se rukopis nějakým způsobem dostal do rukou krále Matyáše (Korvín vládl části Českého království v letech 1469-1490). Ten pak unešen nádherou titulního listu Ptolemaiova Qudripartita nechal přemalovat Václavovy královské erby na své vlastní. Vidíme uprostřed nahoře erb Matyáše Korvína jako uherského a českého krále. Srdeční štítek nese erb rodiny Hunyady (černý havran s prstenem v zobáku – havran lat. Corvus, proto Korvín), ze které Matyáš pocházel. Vlevo dole je divý muž držící štít s uherskými Arpádovskými břevny a druhou rukou drží modrou vlajku s černým havranem stojícím na zlaté větvičce – rovněž znak rodu Hunyady. Vpravo je divý muž s českými symboly. Oba divoši jsou opásáni točenicemi. Z uvedeného je zřejmé, že rukopis je jednoznačným důkazem, že Řád českého krále zv. Točenice existoval i na konci 15. století.

Zajímavou památkou na Řád českého krále zv. Točenice je deska na věži Novoměstské radnice, která kromě točenice ukazuje i tři erby. Nejvýše je erb říšský, snad císaře Friedricha III., vlevo nad točenicí je dle mého názoru polská orlice a vpravo nad točenicí je český lev. Oba tyto erby identifikují českého krále Vladislava II. Jagellonského.

Titulní list rukopisu zv. Ptolemaiův Qudripartitus
Titulní list rukopisu zv. Ptolemaiův Qudripartitus
104b61fa3d_101918670_o2
Deska z Novoměstské radnice.

11888127_869523006458603_2455164498727769569_n

Pozorný pozorovatel si zde jistě všimne, že točenice nahrazuje štít polepšeného erbu Nového města Pražského z 26. června 1477, kdy ve Vídni císař Friedrich III. Habsburský takto upravil novoměstský erb, blason: Štít červený se zlatou zdí s otevřenou bránou s napůl spuštěnou zlatou padací mříží a se stříbrným cimbuřím. Zpoza zdí vynikají dvě zlaté věže se stříbrným cimbuřím a mezi nimi je rostoucí rytíř se zlatým štítem s černým orlem, pravicí mává mečem. Na štít byla posazena přilbice s císařskou korunou. Po každé straně přilbice stojí dvě černé orlice, které pařáty drží koruna na přilbě. Přikrývadla jsou červeno-zlato-stříbrná. Z toho vyplývá, že Řád českého krále zv. Točenice musel existovat ještě za dynastie jagellonské a zanikl snad až v době nástupu Ferdinanda I. na český trůn.

Chronologie suverénů (velmistrů) řádu českého krále zv. Točenice

Z výše uvedeného je vidět, že suverény Řádu českého krále zv.Točenice byli čeští králové počínaje Václavem IV., přes jeho bratra Zikmunda, Albrechta Habsburského jeho syna Ladislava Pohrobka, snad Jiří z Poděbrad, Matyáš Korvín (Hunyady) a naposledy panovníci z rodu Jagellonců.

U Jiřího z Poděbrad není nic jisté, snad trochu naděje do snahy dokázat, že Řád českého krále zv. Točenice fungoval i za jeho vlády vnáší Jiřího vyobrazení v knize nazvané Codex Hasenburgicus uložené dnes ve Vídni v Hofbibliothek. Zde vidíme krále již postiženého obezitou s korunou na hlavě, v rukou drží říšské jablko a žezlo. Je oblečen v plášti a na prsou má „provaz“ či řetěz připomínající točenici. Je pravdou, že chybí zelený kříž uváděný Ashmolem ve své knize o Řádu Podvazku, ale na druhou stranu je nutno zdůraznit, že autor kresby si nedal mnoho práce s detaily.

Václav IV., zakládá Řád českého krále zv. Točenice po r. 1384- +1419

Zikmund Lucemburský 1419-1437

Albrecht Habsburský 1438-1439

Ladislav Pohrobek 1453-1457

Jiří z Poděbrad ? 1458-1469 (+1471)

Matyáš Korvín (Hunyady) 1469-1471 (+1490)

Vladislav II Jagellonský 1471-1515

Ludvík Jagellonský (korunován 11.3.1509) 1516-1526

Pokus o rekonstrukci insignií řádu českého krále zv. Točenice a o identifikaci členů řádu

Kdo tedy byl řádovým rytířem a jaký byl řádový oděv? Dnes známe nejméně tři rytíře, možná až pět – pomineme-li řádové suverény nebo-li velmistry.

  • 19. srpna 1401 přijal král Václav IV. Mikuláše z Gary do „společenství českého krále“ za zásluhy při osvobození jeho mladšího bratra a krále uherského Zikmunda. Udělil mu klenodium tohoto bratrství a zavázal se ročně vyplácet tisíc zlatých z královské komory
  • Erb Mikuláše z Gary se symboly řádu Točenice a Dračího řádu krále Zikmunda. zdroj: http://www.siklosivar.hu/images/uploaded/images/coat_arms_garai_order_draconis_sarkany_rend_1416_by_keltix2006-d6q6azn.png
    Erb Mikuláše z Gary se symboly řádu Točenice a Dračího řádu krále Zikmunda.
    zdroj: http://www.siklosivar.hu/images/uploaded/images/coat_arms_garai_order_draconis_sarkany_rend_1416_by_keltix2006-d6q6azn.png
  • dalším cizincem, který se pravděpodobně stal řádovým rytířem byl mantovský markrabě Francesco Gonzaga. Roku 1395 se inventář markraběcích šperků zmiňuje o odznačí českého krále
  • V roce 1395 Gian Galeazzo Visconti získal od římského krále Václava IV. titul vévody Milánského, s touto poctou souviselo i udělení řádu Točenice, který je vyobrazen na některých erbech souvisejících s rodinou Visconto a Sforza.
    • rovněž tak popis pozůstalosti burgundského vévody Jana zv. „Smělý“ a jeho syna Filipa Dobrého. Točenice je zdobena bílým emailem, drahokamy a perlami
    • obdobný šperk se nacházel i mezi cennostmi dcery císaře Zikmunda Alžběty Lucemburské, která se provdala za Albrechta Habsburského, pozdějšího císaře. Sám Albrecht je vyobrazen v Richenthalově Kronice kostnického koncilu z roku 1464 jako panovník sedící na trůně, obklopený erby svých zemí, mající na hlavě kožešinovou čapku s točenicí
    • rakouský vévoda resp. arcivévoda Ernst zv. Železný, pocházející z mladší štýrské větve habsburského rodu má své pohřební roucho (kolem roku 1420, +1424) pokryto vyšitými symboly řádu točenice stejnými jaké užíval král Václav IV.

      rakouský vévoda resp. arcivévoda Ernst zv. Železný, pocházející z mladší štýrské větve habsburského rodu má své pohřební roucho (kolem roku 1420, +1424) pokryto vyšitými symboly řádu točenice stejnými jaké užíval král Václav IV.
      rakouský vévoda resp. arcivévoda Ernst zv. Železný, pocházející z mladší štýrské větve habsburského rodu má své pohřební roucho (kolem roku 1420, +1424) pokryto vyšitými symboly řádu točenice stejnými jaké užíval král Václav IV.
  • V roce 1395 Gian Galeazzo Visconti získal od římského krále Václava IV. titul vévody Milánského, s touto poctou souviselo i udělení řádu Točenice, který je vyobrazen na některých erbech souvisejících s rodinou Visconto a Sforza.
    V roce 1395 Gian Galeazzo Visconti získal od římského krále Václava IV. titul vévody Milánského, s touto poctou souviselo i udělení řádu Točenice, který je vyobrazen na některých erbech souvisejících s rodinou Visconto a Sforza.
  • Diego de Valera, řád byl udělen Albrechtem Habsburským jako českým králem roku 1438
  • Pedro Tafur, řád byl udělen Albrechtem Habsburským jako českým králem roku 1438
  • v milánské knihovně Biblioteca Trivulziana je uložen rukopis Codex č. 1390 na jehož 2 a 3 tabuli jsou vyobrazeny erby a řády patřící členům rodu Visconti a Sforza, třetí obrázek na tabuli 3 představuje červený štít se stříbrnou točenicí a je indentifikován jako císařský klenot (Imperialis diuixia …), který získal poslední milánský vévoda z rodu Visconti Filippo Maria I. (+1447)
  • v milánské knihovně Biblioteca Trivulziana je uložen rukopis Codex č. 1390 na jehož 2 a 3 tabuli jsou vyobrazeny erby a řády patřící členům rodu Visconti a Sforza, třetí obrázek na tabuli 3 představuje červený štít se stříbrnou točenicí a je indentifikován jako císařský klenot (Imperialis diuixia ...), který získal poslední milánský vévoda z rodu Visconti Filippo Maria I. (+1447)
    v milánské knihovně Biblioteca Trivulziana je uložen rukopis Codex č. 1390 na jehož 2 a 3 tabuli jsou vyobrazeny erby a řády patřící členům rodu Visconti a Sforza, třetí obrázek na tabuli 3 představuje červený štít se stříbrnou točenicí a je indentifikován jako císařský klenot (Imperialis diuixia …), který získal poslední milánský vévoda z rodu Visconti Filippo Maria I. (+1447)

    Každý rytířský řád musí mít svého duchovního správce, který se staral o náboženské vyžití jednotlivých členů a vedl slavnosti při každoročních zasedáních řádové kapituly. U Řádu Podvazku je pověřen duchovní správou řádový prelát biskup z Winchesteru jemuž jsou k ruce další duchovní.

  • Řád českého krále zv. Točenice měl rovněž obdobného úředníka neboť rukopis, dnes uložený ve Stamsu, má v borduře prvního folia symbol točenice a patřil litomyšlskému biskupovi Janu Železnému, členovi královské rady. Na úvodním listě vidíme v iniciále klečící postavu donátora před Kristem Trpitelem, po pravé straně pod sebou dva erby identifikující kodex jako knihu biskupa Jana Železného, nahoře erb biskupství litomyšlského – v černém poli zlatý heroldský kříž a pod ním rodový či osobní erb biskupa – štít polcený černo-stříbrně s modrým břevnem. Pod textem vpravo dole je namalována točenice s vloženým jednohlavým orlem, symbol biskupova úřadu v Řádu českého krále zv. Točenice.
  • Každý rytířský řád musí mít svého duchovního správce, který se staral o náboženské vyžití jednotlivých členů a vedl slavnosti při každoročních zasedáních řádové kapituly. U Řádu Podvazku je pověřen duchovní správou řádový prelát biskup z Winchesteru jemuž jsou k ruce další duchovní.
    Titulní list z kodexu biskupa Jana Železného, klášter ve Stamsu.
    Jiným členem či spíše úředníkem řádu-duchovním byl pravděpodobně králův důvěrný přítel, Václav Králík z Buřenic. Zde je třeba se zastavit a zamyslet se nad tím zda Václav Králík byl skutečně členem řádu. Jak již bylo řečeno u Řádu Podvazku je duchovním správcem biskup z Winchesteru a ač není řádovým rytířem má právo po dobu své funkce obtáčet svůj erb řádovým symbolem.
    Nejvyšší kancléř, vyšehradský probošt a později i olomoucký biskup Václav Králík z Buřenic přivěsil svou pečeť na listinu danou 1. dubna 1382 v klášteře na Zderaze, kterou oznámili kapitáni Bratrstva Obruče, že zakládají kapli – pod jménem a k poctě Nejsvětějšího Těla a Krve Páně, Panny Marie a sv. Felixe a Adaukta – uprostřed náměstí Nového Města pražského. Na pečeti jsou vidět dvě věže spojené hradbou a mezi mini korunované W.

    Obraz pečeti Václava z Buřenic. Kresba Zdirad J.K. Čech
    Obraz pečeti Václava z Buřenic. Kresba Zdirad J.K. Čech
    Zde se naskýtá lákavá možnost ztotožnit Bratrstvo Obruče s pozdějším Řádem českého krále zv.Točenice, neboť korunované W je hojně užívaným symbolem ve všech dochovaným rukopisech, které jsou připisovány Václavu IV. Je pravdou, že král byl uveden na prvním místě mezi členy Bratrstva a když si uvědomíme, že stavbu, známou jako kaple Božího Těla, 28. června 1403 předalo Bratrstvo universitě, lze se domnívat, že buď našli pro svá shromáždění honosnější budovu, nebo zaniklo.
    Jisté je, že Václav Králík na svých pozdějších pečetích užíval svůj rodový erb již bez korunovaného W a to vždy provázený erbem svého úřadu. V Melicích na Vyškovsku, kde stával hrad olomouckých biskupů byly nalezeny kachle z nichž byla provedena rekonstrukce kamen s erby Václava Králíka, olomouckého biskupství a vyšehradské exemptní kapituly. Nikde zde není ani stopy po nějakém symbolu Řádu českého krále zv. Točenice.
    Připusťme, že Václav Králík se jako vyšehradský probošt podílel na činnosti Řádu českého krále, zv. Točenice. Je jistě kouzelnou shodou náhod, že když Bratrstvo Obruče v polovině roku 1403 předalo svou kapli pražské universitě v následujícím roce Václav Králík založil v kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě kapli Vzkříšení páně.
    Původní kapitulní kostel byl zásadně přestavěn z podnětu císaře Karla IV. v rámci celkové obnovy Vyšehradu. Bohužel barokní rekonstrukce v 18. století a následná regotizace Josefa Mockera v 19. století zcela změnily tvář středověké stavby. Přesto se při stavebních pracích v letech 1885-1903 objevily v bočních kaplích při jižní stěně kostela malby datované odborníky na přelom 14. a 15. století. Poslední rekonstrukce kostela proběhla v 80 letech 20. století a malby byly prozkoumány restaurátorkou Evou Votočkovou. (E. Votočková, Nález gotických fresek v r. 1887 na Vyšehradě, Vyšehradská veduta, in Královský Vyšehrad, Praha 1992, s. 199-205.)
    V první kapli na východní stěně se dochovaly tři postavy tvořící triptych, Panna Maria, sv. Jiří a sv. Vojtěch. Stěna jižní byla pokryta modrými točenicemi, které doprovázely jednotlivá písmena psaná gotickou minuskulí. Západní stěna nesla dva erby, nejednoznačně popisované jako erby s orlicemi spojené do aliance točenicí uprostřed, které jsou další písmena popsaná jako p a a.
    Několik fotografií E. Votočkové, které ve své práci uveřejnila Zuzana Všetečková (Z. Všetečková, Gotické nástěnné malby v kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, in Královský Vyšehrad II., Praha 2001, s.133-153.) však nikterak tento názor nepodporují. Ve své velmi podnětné práci se autorka usilovně snažila vysvětlit přítomnost kolovratského erbu s jednohlavým orlem v kapli osobou svatojiřské abatyše Kunhuty z Kolovrat. I kdybychom připustili přítomnost kolovratského orla a erbu, jehož fotografie je uveřejněna ve sborníku Královský Vyšehrad II. není možné, aby v kapli vyzdobené řádovými odznaky byl erb ženy, která byla navíc duchovní osobou.
    Nicméně obrázek torza erbu ukazuje jednoznačně klenot orlích křídel s břevnem a korunovanou turnajskou přilbu. Takto zobrazený klenot nelze vidět kolem roku 1400, ale nejdříve o nějakých 80 let později. Možné avšak je, že pozdější přemalby původní vzhled erbu zkomolily.
    Ve třetí kapli v pořadí se pod dnešními přemalbami nachází iluzivní „kanovnická“ sedadla pod nimiž byly namalovány heraldické štíty. Restaurátorka Eva Votočková část maleb odkryla a zjistila, že gotické štíty byly světle červené a prázdné. Na každé straně jich bylo pravděpodobně dvanáct. Zde je třeba se zamyslet nad smyslem kaple, kde jsou na zdech připraveny prázdné heraldické štíty, tak aby je bylo možno v budoucnu použít. Srovnáme-li zvyklosti např. anglických řádů pokrývat stěny řádové kaple erby řádových rytířů, dokážeme si lehce představit, že v kostele sv. Petra a Pavla mohla být založena kaple, která měla v budoucnu sloužit jako kaple řádová a na stěnách měly být vymalovány erby zakládajících rytířů. Že se tak nestalo, lze přisoudit zhoršující se domácí politické situaci, smrti panovníka-zakladatele Řádu a následně i destrukci Vyšehradu za husitských válek.
    Myšlenku, že na Vyšehradě byla založena nová řádová kaple podporuje svým počínání i sám král Václav. Po roce 1400, kdy byl sesazen z říšského královského trůnu (28. srpna 1400), král o hrad Točník ztratil zájem, neboť jeho výstavba jednoznačně souvisela s titulem římského krále a řádem Točenice, který Václav IV. založil. Krátce po roce 1400 panovník již jen jako král Český založil novou rezidenci zv. Wenzelstein, dnes známou jako Nový hrad u Kunratic a zároveň s tím byl řád Točenice přenesen na hodnost českého krále.
    Opusťme Vyšehrad a myšlenku, že Bratr-stvo Obruče se přerodilo v Řád českého krále zv. Točenice a podívejme se na pečeť, která je připisována Vilému Zajíci z Házmburka. Vilém Zajíc (+1441), byl nejvyšší mistr královské kuchyně – truksas od roku 1383, kdy v úřadě vystřídal svého příbuzného Mikuláše z Házmburka. Na pečeti, kterou Vilém Zajíc užíval pravděpodobně po roce 1400, vidíme jak rytíř Řádu českého krále zv. Točenice svůj čtvrcený štít s kančími hlavami a zajíci obkroužil točenicí stejně jako to dělají v Anglii posledních cca 550 let rytíři Řádu Podvazku.
    Na pečeti, kterou Vilém Zajíc užíval pravděpodobně po roce 1400, vidíme jak rytíř Řádu českého krále zv. Točenice svůj čtvrcený štít s kančími hlavami a zajíci obkroužil točenicí stejně jako to dělají v Anglii posledních cca 550 let rytíři Řádu Podvazku.
    Na pečeti, kterou Vilém Zajíc užíval pravděpodobně po roce 1400, vidíme jak rytíř Řádu českého krále zv. Točenice svůj čtvrcený štít s kančími hlavami a zajíci obkroužil točenicí stejně jako to dělají v Anglii posledních cca 550 let rytíři Řádu Podvazku.
    Pečeť Viléma Zajíce z Házmburka.
    Pečeť Viléma Zajíce z Házmburka.
    Koncem roku 1480 získalo poddanské město Český Krumlov potvrzení, že může užívat erb. Není jasné, jak erb vypadal, zda tak jako na pečeti z poloviny 15. století nebo jako vyobrazení v knize opisů privilegií z roku 1593, kde je ve štítě nad městskou hradbou rožmberská růže ovinutá stříbrnou točenicí.
    Zde se dostáváme k problému jak tuto točenici v erbu poddanského města vysvětlit. Nabízí se tvrzení, že některý z Rožmberků žijících v druhé polovině 15. století byl členem řádu a tuto poctu nechal vtělit i do erbu svého sídelního města. Druhá možnost nabízí variantu, že točenice je symbolem panovníka, ale pak nelze vysvětlit absenci jiného královského symbolu, např. lva, nebo monogramu apod.

    Koncem roku 1480 získalo poddanské město Český Krumlov potvrzení, že může užívat erb. Není jasné, jak erb vypadal, zda tak jako na pečeti z poloviny 15. století nebo jako vyobrazení v knize opisů privilegií z roku 1593, kde je ve štítě nad městskou hradbou rožmberská růže ovinutá stříbrnou točenicí. Zde se dostáváme k problému jak tuto točenici v erbu poddanského města vysvětlit. Nabízí se tvrzení, že některý z Rožmberků žijících v druhé polovině 15. století byl členem řádu a tuto poctu nechal vtělit i do erbu svého sídelního města. Druhá možnost nabízí variantu, že točenice je symbolem panovníka, ale pak nelze vysvětlit absenci jiného královského symbolu, např. lva, nebo monogramu apod.
    Koncem roku 1480 získalo poddanské město Český Krumlov potvrzení, že může užívat erb. Není jasné, jak erb vypadal, zda tak jako na pečeti z poloviny 15. století nebo jako vyobrazení v knize opisů privilegií z roku 1593, kde je ve štítě nad městskou hradbou rožmberská růže ovinutá stříbrnou točenicí.
    Zde se dostáváme k problému jak tuto točenici v erbu poddanského města vysvětlit. Nabízí se tvrzení, že některý z Rožmberků žijících v druhé polovině 15. století byl členem řádu a tuto poctu nechal vtělit i do erbu svého sídelního města. Druhá možnost nabízí variantu, že točenice je symbolem panovníka, ale pak nelze vysvětlit absenci jiného královského symbolu, např. lva, nebo monogramu apod.
    Nejvýznamnějším členem rodu na přelomu 15. a 16. století byl bezesporu Petr IV. z Rožmberka, zemský hejtman, za jehož vlády bylo roku 1500 potvrzeno Vladislavským zřízením zemským výsadní postavení rodu Rožmberků mezi českou šlechtou.
    Rovněž je možno spekulovat o Oldřichovi II. z Rožmberka, dědovi předešlého, který byl též rytířem Dračího řádu krále Zikmunda. A protože i Vilém Zajíc byl členem Dračího řádu není od věci domnívat se, že i Oldřich z Rožmberka mohl být jeho řádový spolubratr.
    Kromě těchto dvou významných českých pánů konce 14. a počátku 15. století byli členy Dračího řádu i další příslušníci českého panstva, např. Puota von Eulenburg (Půta z Ilburka, loketský hradní kapitán, purkrabí a zástavní pán), Hinko von Rotenberg, Johann von Duba (Jan z Dubé) a Alsso von Sternberg (Aleš Holický ze Šterneberka).
    Ve státním okresním archivu v České Lípě je pod číslem 20293 (41/351) uložena pečeť hejtmana Konráda Kvala, která je datována do roku 1410 a je značně poškozená. Na pečeti je gotický štít s křídlem a okolo něj je něco co by mohlo připomínat značně neumělou točenici.
    ak již bylo řečeno mohutný rozvoj heraldiky v českých zemích 14. století vedl i k tomu, že král Václav jmenoval herolda, s největší pravděpodobností to byl rovněž herold řádový, jehož starostí bylo zaznamenávat jednotlivé členy, ale i posuzovat jejich pře ohledně urozenosti resp. zda užívají své erby po právu či nikoli.
    Jak byli rytíři oblečeni při slavnostních příležitostech je velmi těžké odhadnout. Jisté je, že brnění již nebylo na počátku 15. století slavnostním oděvem a proto je možné, že rudý oděv zmiňovaný Ashmolem by bylo možno nazvat jakousi uniformou. Kromě toho si umím představit, že rytíři nosili přes ramena přehozený plášť snad červený na jehož levém rameni (u srdce) byla vyšita bílá točenice. Rovněž Točenice uvázané pod pravým kolenem jak zobrazují malby v kapli sv. Václava nemusejí být čirou fantazií.

Bratrstvo obruče a kladiva

Bratrstvo obruče a kladiva – předchůdce řádu točenice
V roce 1381 vzniká v Praze ryze česká tajná společnost,která si říká bratrstvo obruče a kladiva.
Ve znaku má obruč,v níž visí kladivo.
Bratrstvo sdružuje tehdejší elitu dvora krále Václava IV. (1361 – 1419) který stojí v jeho čele achrání jej.
Jako sídlo si nechávají postavit kapli Božího těla na Dobytčím trhu (dnešním Karlově náměstí). Dochovala se zakládací listina kaple,datovaná 1.dubna 1381.Stavěla se 11 let a v roce 1791 byla do základu zbořena.
Kaple byla chrámem pro příslušníky nižší šlechty – rytíře,zemany,vladyky,jimiž se Václav IV. na svém dvoře obklopoval.
Bratrstvo zaniklo v 15. století po smrti Václava IV. během husitských bouří.
Od 18. století se k němu jako ke svému předchůdci hlásí čeští svobodní zednáři.
Citace: Kromě toho už jen víme, že ji založilo Bratrstvo s podivným názvem „se znakem obruče a kladiva ve znaku“. Byl to jakýsi společensko-esoterický spolek kamarádů krále Václava.

10705294_699830066761232_1365945234_n10579877_699830063427899_1290086992_n (1)

 Kaple Božího Těla (Nejsvětějšího Těla a Krve Páně, Panny Marie a sv. Adauctaa Felixe) postavena Karlem IV. jako centrální stavba s hvězdicovým půdorysem podle kostela Panny Marie v Trevíru. Původně dřevěná s vysokou věží. Zakládající listina kamenné kaple má datum 1. 4.1382. Kaple sloužila k příležitostnému vystavování říšských klenotů a ostatků svatých. Svátek sv. Ostatků (původně svátek sv. Kopí a Hřebů Páně) byl 1. pátek po Velikonocích.

   V roce 1403 ji předalo Bratrstvo Božího Těla (původně Bratrstvo Obruče a kladiva, které mělo ve znaku – Bratrstvo Božího těla, v jehož popředí stojí 8 vyšších duchovních) Univerzitě Karlově. Rok po smrti mistra Jana Husa, v roce 1416 bylo na příkaz krále Václava IV. v kapli podáváno přijímání podobojí. Roku 1437 byl svátek sv. Ostatků určen na 1. neděli po Velikonocích, kdy bylyopět vystaveny spolu s Říšskými klenoty.

Na zdi kostela byly umístěny kamenné desky s latinským a českým textemBasilejských kompaktát:

Leta MCCCCXXXVII z rozkazanie Cziesarze Zigmuta a legatuow Basileyskych w tomto kostele hlasano Czesky Latinie uhersky a niemeczky, že Czechowe a Morawane Tielo Bozie a krew pod dwogi zpusobu przigimagic gsu wierni krzestiane a prawí synové cierkwe.

Léta 1437 z rozkázání císaře Zikmunda a legátů basilejských v tomto kostele hlásáno česky, latinsky, uhersky a německy, že Čechové a Moravané Tělo Boží a krev pod dvojí způsobou přijímající jsou věrní křesťané a praví synové církve„.

kaple-BT-2 kaple-BT-Sadeler m.dvorsky

LEDNŇÁČEK V TOČENICI

Obecná figura.Figura má původ v impresi krále Václava IV. a je složena ze dvou znamení – LEDŇÁČKA a TOČENICE. Zdrojem točenice je odznak řádu založeném králem Václavem IV. někdy po roce 1378 pod názvem Společenstvo českého krále a pojmenovávaného faleristickými kompendii také jako Řád točenice. Barva točenice, jako řádového odznaku, byla dle iluminovaných dobových rukopisů z vlastnictví samotného Václava IV. a na základě dalších svědectví, modrá, ale také bílá. Ledňáček byl v uvedených dobových souvislostech obvykle zobrazován v přirozených barvách.

 

VZNIK ŘÁDU TOČENICE

Řád Točenice byl založen  římským a českým králem Václavem IV. Dle mého názoru byla podnětem k jeho založení svatba prin-cezny Anny do Anglie za krále Richarda II., resp. jednání spojená se sňatkem. V té době v Anglii již existoval Řád Podvazku a dle některých badatelů i Řád Lázně, pro-tože existuje dokument který říká, že roku 1306 král (Edward I.) při příležitosti tažení do Skotska udělil ve Westminsteru Rytířství Lázně (Knighthood of the Bath) 330. mladíkům. Zcela jistě byly důstojnosti Lázně uděleny při korunovacích Jindřicha IV. a V. Je tedy možné, že se české poselstvo setkalo při jednání s králem Richardem II. s rytíři Řádu Lázně, resp. se mohlo účastnit ceremonie pořádané při příležitosti krá-lovského sňatku. V současnosti existující Řád Lázně byl obnoven králem Jiřím I. ro-ku 1725 a s největší pravděpodobností na původní organizaci navazuje jen velmi vzdáleně.

Rovněž je pravděpodobná existence Řádu Zlaté spony, který údajně založil Václavův otec Karel IV. (Fürspänger-Orden) při kostele P. Marie v Norimberku, někdy v době přestavby hradu Laufu a jeho výzdoby erbovní galerií. Možná by stálo za zamyšlení, zda erby v hradním sále Laufu nejsou náhodou erby zakládajících, resp. žijících členů nově ustanoveného bratrstva – vždyť panovník Karlova postavení a věhlasu bez vlastního řádu v polovině 14. století společensky nemohl existovat. Vladimír Růžek ve své práci Česká znaková galérie na hradě Laufu u Norimberku z roku 1361 se snaží doložit, že erby představují příslušníky Karlova dvora ne vždy s jednoznačným úspěchem. Někdo může namítnout, že řády se zobrazovaly spolu s erby nositelů, ale tento postup nebyl užíván od počátku. Např. rytíři Řádu Podvazku začali obtáčet své erby stylizovaným podvazkem s vyšitým heslem Řádu na důkaz svého členství až ve druhé polovině 15. století. Jak vypadal Řád Zlaté spony ukazuje např. kniha kostnického patricie Konrada Grünenberga z roku 1480.

Kontakty s anglickou říší vedoucí později ke sňatku princezny Anny s mladým králem Richardem počaly již před rokem 1380. Rituální očištění v lázni má prastarý původ (je inspirován rituální koupelí při křtu) a je součástí duchovního očiš-tění, které tvořilo část přípravy mladíka k přijetí do rytířského stavu. Čest přijetí do stavu rytířského nebyla udělena dříve než kandidáti prošli různými rituály jejichž cí-lem bylo očistit duši, bdění, modlitbu a nakonec i vlastní tělo – koupelí. Snad nejstar-ším dokumentem, který se zmiňuje o obřadu koupání při pasování na rytíře je popis ceremonie po korunovaci krále Viléma, který pasoval na rytíře tehdy patnáctiletého Geoffreye z Anjou roku 1128, „… po obvyklých obřadech Geoffrey ponořil své tělo do lázně a poté byl sloužícími oděn do purpurového pláště, opásán mečem a byly mu připnuty zlaté ostruhy.“ Tento ceremoniál spojený v průběhu 14. století s artušovskou rytířskou tradicí a ideou – kurtoazní láskou se staly náplní mnoha rytířských řádů či bratrstev. Prakticky každý evropský panovník či alespoň trochu významnější suverén, založil takový řád resp. bratrstvo. Roku 1672 vyšla v Londýně kniha Eliase Ashmola popisující statuty Řádu Podvazku. III. kapitola popisuje všechny nebo alespoň většinu založených středověkých neduchovních řádů. Zároveň je mezi strany 94-95 vložena tabule Václava Hollara se 46. vyobrazeními následně popisovaných řádů obr.3. Pod číslem 31 je uveden řád „Equites Tusini in Bohemia“. V textu se praví, že autor shledává pouhé zmínky, které ve své knize učinil Mennenius. Řád byl založen v Čechách, ale nepodává ani nejmenší informaci o aktu založení, jeho odznaku ani názvu.

Legenda

Je velmi pravděpodobné, že v době nástupu Habsburků na český trůn (Ashmole píše o arcivévodech rakouských) došlo k obnovení resp. k reorganizaci řádu, jehož funkce byla snad nově definována jako řád bránící křesťanskou víru, bránící expanzi Turků do Evropy a bojující proti tzv. heretikům i mimo državy Habsburků. Symbolem řádu (viz obrázek) se stal jednoduchý plochý zelený kříž, řádový oděv byl rudý. Řídící se řeholí sv. Basilia.

 

27.10 2015 byl řád točenice zapsán jako spolek.

10338703_10202648019224931_8535514856187530859_n (1)

he10

zdroj:/wikipedie.cz

zdroj:/http://heraldikaerby.blog.cz

řád českých králů