SPOLEK RYTÍŘSKÉHO ŘÁDU TOČENICE
Název – Spolek rytířského řádu Točenice.
Sídlo U Blaženky 2291/4, Smíchov, 150 00 Praha 5
ldentifikační číslo 04520131, právní forma Spolek
NAPIŠTE NÁM

© 2019 RYTÍŘSKÝ ŘÁD TOČENICE

HISTORIE ŘÁDU

Řád českého krále zv. Točenice

U příležitosti svého druhého zasnoubení v předvečer druhého sňatku založil tento zajímavý panovník řád českého krále zv. Točenice k poctě zesnulé první královské manželky a též z úctou ke své druhé nastávající choti. Stalo se tak v Chebu v Sobotu dne 1. 5. roku 1389. Viz. polopostavu sv. Jeremiáše (svátek 1. 5.), jehož hlava je obtočena bílou točenicí na rámu deskového obrazu Madona Ara Coeli. Obdobně postupoval později mladší Václavův bratr, uherský král Zikmund, při založení řádu Draka!

Heslo řádu : Toho bzde toho – volně přeloženo Tak budiž navždy – Amen

Symbolem řádu byla točenice, čili pruh látky, spirálovitě přetočený a natvarovaný do kruhu s uzlem a volnými cípy. Tento symbol přijal král Václav IV. jako své osobní znamení, pravděpodobně se jednalo o roušku sv. Veroniky s obrazem Kristovy tváře, jejíž část získal Karel IV. do své sbírky ostatků. Řád byl udělován králem Zikmundem a jeho zetěm Albrechtem II., ale poté již jeho stopy mizí. Šlo o poměrně volné rytířské bratrstvo, zřejmě inspirované Podvazkovým řádem, jehož insignie byla udělována významným osobám a za odměnu, například Mikuláš Garaj jej získal za pomoc při osvobození krále Zikmunda.

Dne 11. 5. roku 1395 byl královskou kanceláří v Praze vyhotoven jmenovací dekret pro milánského vladaře Gian Galeazza Viscontiho. Tento jmenovací dekret udělující titul vévody byl slavnostně předán panem Benešem z Choustníka v Miláně v neděli dne 5. 9. téhož roku o svátku sv. Viktorina mučedníka.

Zlatá točenice přirozeně symbolizuje pomyslnou dráhu slunečního ko-touče po nebeské klenbě mezi krajními body zimního a letního slunovratu, točenicový uzel (modus amorosus) představuje společný bod jarní (Velikonoce) a podzimní (Povýšení sv. Kříže) rovnodennosti na této pomysl-né dráze.

Na malbě v Kapli sv. Václava v pražské katedrále (západní stěna) pod znaky kurfiřtů vidíme skupinu osob z nichž dvě jsou oblečeny v červeném oděvu a mají na pravé noze, těsně pod kolenem uvázánu točenici – stejně jako v Anglii nosí rytíři podvazek, symbol svého členství v řádu – zde však na noze levé.

Řád českého krále zv. Točenice bezpochyby přečkal husitské bouře, i když dozajista ztratil na své důležitosti a vážnosti. Po smrti Václava IV. se stal jeho suverénem mladší bratr Zikmund a po něm i Albrecht Habsburský a Ladislav Pohrobek.

Není jasné zda Jiří z Poděbrad uplatňoval svá práva suveréna jako český král, ale jeho protivník Matyáš Korvín určitě. Přesto však na malbě Jana Vilímka, kterou vytvořil podle kresby z roku 1504, uložené ve Vídni vidíme portrét krále Jiřího. Panovník má na krku řádový řetěz, který se podobá Hollarově kresbě ze Statutů Řádu Podvazku. Nemáme však žádnou jistotu, že by král Jiří práva suveréna někdy uvedl v život, neboť jeho postavení ve funkci českého krále bylo minimálně z počátku velmi vratké a prakticky celý svůj život bojoval proti pověstech a pomluvám, že je sprostým uzurpátorem.

Protivník Jiřího z Poděbrad a jeho zeť uherský Matyáš Korvín, byl zvolen za českého krále 3. května 1469 v Olomouci. Následně král Matyáš fakticky ovládal Moravu, Slezsko a Lužice. Josef Krása, autor knihy o rukopisech Václava IV. datuje rukopis zv. Ptolemaiův Qudripartitus do druhé poloviny posledního desetiletí 14. století (1395-1400), a to především díky skvostné iluminaci titulního listu rukopisu.

Připustíme-li, že se rukopis nějakým způsobem dostal do rukou krále Matyáše (Korvín vládl části Českého království v letech 1469-1490). Ten pak unešen nádherou titulního listu Ptolemaiova Qudripartita nechal přemalovat Václavovy královské erby na své vlastní. Vidíme uprostřed nahoře erb Matyáše Korvína jako uherského a českého krále. Srdeční štítek nese erb rodiny Hunyady (černý havran s prstenem v zobáku – havran lat. Corvus, proto Korvín), ze které Matyáš pocházel. Vlevo dole je divý muž držící štít s uherskými Arpádovskými břevny a druhou rukou drží modrou vlajku s černým havranem stojícím na zlaté větvičce – rovněž znak rodu Hunyady. Vpravo je divý muž s českými symboly. Oba divoši jsou opásáni točenicemi.

Z uvedeného je zřejmé, že rukopis je jednoznačným důkazem, že Řád českého krále zv. Točenice existoval i na konci 15. století.

Zajímavou památkou na Řád českého krále zv. Točenice je deska na věži Novoměstské radnice, která kromě točenice ukazuje i tři erby. Nejvýše je erb říšský, snad císaře Friedricha III., vlevo nad točenicí je dle mého názoru polská orlice a vpravo nad točenicí je český lev. Oba tyto erby identifikují českého krále Vladislava II. Jagellonského.

SOUČASNOST

STRUKTURA ŘÁDU

Velmistr
Hejtmani
Kancléř 
Pokladník
Herold
Řádný rytíř
Čestný rytíř

SVÁTKY ŘÁDU

Založení řádu 1. května
Stalo se tak v Chebu

v sobotu dne 1. 5. roku 1389.

Zakládající panovník – Václav IV.
Narozen 26. 2. 1361 v Norimberku

PRÁVNÍ FORMA

Zápis Řádu Točenice v spolkovém rejstříku, vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu L, vložce číslo 63625, Spisová značka L 63625 vedená u Městského soudu v Praze název „Spolek rytířského řádu Točenice“, Sídlo U Blaženky 2291,14, Smíchov, 1-50 00 Praha 5 ldentifikační číslo o452ot33, právní forma Spolek

INSIGNIE

HRAD TOČNÍK

Královská reprezentace i soukromé útočiště

1395–1415

Hrad Točník je velmi zajímavou kapitolou období vlády krále Václava IV. a zároveň je nejpádnějším důkazem o naprosto nezastupitelném postavení Řádu českého krále zv. Točenice v české společnosti na přelomu 14. a 15. století.Točník byl vystavěn zřejmě v letech 1398–1401 na témže skalním hřebeni křemencového valu o sto metrů výše než Žebrák. Již v roce 1400 nechal Václav IV. na Točník převézt a uložit část královského pokladu.

Václava IV. roku 1392 navštívil Jindřich z Lancasteru, budoucí anglický král Jindřich IV., který se účastnil bojů Řádu Německých rytířů v Pobaltí a při cestě domů navštívil i Jeruzalém. Václav, jehož zájem o rytířství a umění byl známý, se jistě svému anglickému příbuznému chtěl ukázat v plném lesku svého majestátu, který se jistě snažil podpořit i stavbou nového hradu, nemající žádnou vojensko-strategickou funkci. Rovněž i původní sídlo Řádu na Staroměstské radnici jejíž kaple svým omezeným prostorem nedávala mnoho možností ke zvýšení královy prestiže před návštěvníky i vlastními rytíři, mohlo být jednou z hlavních příčin stavby nového řádového hradu. Šlo tedy jen a pouze o funkci reprezentativní. Již jméno hradu napovídá z čeho název T O Č N Í K vznikl a zároveň také, k čemu byl hrad určen – jako slavnostní shromaždiště kapituly Řádu českého krále zv. Točenice. Z výtvarné rekonstrukce hradu jak mohl vypadat po celkové dostavbě počátkem 15. století je naprosto jasné, že se nejedná o hrad jeden – ale o dva hrady v jednom.

STAROMĚSTSKÁ MOSTECKÁ VĚŽ

Staroměstská mostecká věž na Karlově mostě oplývá symbolikou, která bývá spojována i s astronomickým významem. Mimo jiné nese i několik maleb a skulptur točenice.

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now